Tepelné zpracování železa a litiny

« zpět na výrobní program

Kalení

Kalení zvyšuje tvrdost ocelových součástí, které se ohřejí nad překrystalizační teplotu a potom se rychle chladí ponořením do vody nebo oleje.

Termální kalení nastává po ohřevu na stejnou teplotu, ale ochlazování se děje v horkém oleji nebo solné lázni při teplotě asi 230 °C, potom následuje ochlazení na vzduchu. Dalšími druhy kalení jsou: izotermické, přerušované, povrchové, apod.

Kalicí linka

Kalicí linka se skládá z elektrické odporové komorové pece určené k ohřevu vsázky na maximální teplotu 1280 °C, z kalicích van pro kalení vsázky do vody a oleje a příslušných odkládacích ploch. Součástí kalicí linky je manipulační zařízení (manipulátor), které slouží pro zakládání a manipulaci se vsázkou u jednotlivých komorových pecí, kalicích van a odkládacích ploch.

Žíhání

Tento proces tepelného zpracování snižuje tvrdost materiálu a tím zlepšuje jeho obrobitelnost. Dále snižuje vnitřní pnutí a způsobuje dosažení žádoucí mikrostruktury. Ocelové součásti se ohřejí na teplotu 700 °C (u mosazi až 800 °C, niklu 960 °C až 1200 °C), dvě hodiny setrvávají na této teplotě a potom pomalu chladnou. Pro zvlášť měkké žíhání oceli je teplota ohřevu 1000 °C, u slitin mědi 600 °C s rychlým ochlazením. Lesklé žíhání se provádí v řízené atmosféře, nedochází k oxidaci a oduhličení povrchu ocelových součástí. Další druhy žíhání jsou normalizační, izotermické, rekrystalizační, homogenizační atd.

Popouštění

Tento proces následuje obvykle po kalení. Zakalené předměty jsou totiž sice velmi tvrdé, ale zároveň i velmi křehké. Z toho důvodu se dále tepelně zpracovávají popouštěním. Zakalené součásti se ohřejí na teploty od 150 °C do 600 °C, po prodlevě na popouštěcí teplotě pomalu chladnou. Dostáváme tak kompromis mezi tvrdostí a křehkostí, uvolní se tím vnitřní pnutí.

vytisknout | nahoru